Zápiskyzcest.cz
9 dobrodruhů píše o 13 zemích z 5 kontinentů v 91 článcích.
Archiv dle autora
€ a °C, co vás ve Francii čeká?
Sbalit si kufr a batoh na 5 měsíců a vejít se do limitů 23 a 5 kg (u toho batohu jsem to kvůli notebooku stejně překročila, naštěstí ten nikdo nekontroloval) opravdu není nic jednoduchého. Spíš je to nemožné. Naštěstí mě rodina vybavila dostatečnou peněžní zásobou. Po dvou dnech jsem se odhodlala vyrazit poprvé na nákupy a sehnat všechno, co jsem buď zapomněla (což kupodivu moc věcí nebylo) anebo jsem to s sebou nevzala úmyslně (věci typu šampon atd.). Tak se s vámi mohu podělit o své nakupovací zkušenosti. A do batohu jsem přibalila ještě nějaké info o zdejším klimatu.
Francouzské školství
Povinná školní docházka ve Francii je od 6 do 16 let. Podobně jako u nás i tady začínají mateřskou školkou od 3 do 6 let. Ta sice není povinná, ale téměř všechny děti ji skutečně navštěvují a navíc je koncipována jako první stupeň zdejší základní školy. Do 11 let děti navštěvují základní školu, která společně s mateřskou tvoří tzv. primární vzdělání (école primaire). Poté následuje střední škola (école secondaire), která je tu rozdělena do dvou stupňů (náš 2. stupeň základky je totiž tady brán už jako střední). První, nižší, stupeň se nazývá collège a navštěvují ho děti od 11 do 15 let, poté přecházejí na lyceum (lycée), pro studenty od 15 do 18 let, kde si už vybírají svou specializaci, v podstatě jsou tu tři základní směry, tzv. sekce: literární – L, ekonomie a sociální vědy – ES a přírodní vědy – S. Po složení maturity (baccalauréat) se tady téměř u všech předpokládá ještě studium na vysoké, nejčastěji na univerzitě, i když jsou tu i nějaké soukromé školy, inženýrské, manažerské a já nevím co všechno. Každopádně bez diplomu z maturity si tu vážně neškrtnete.
První dny v Angers
Dobu od 8. 1. 2011 do 4. 6. 2011 trávím ve Francii, na studijním pobytu za účelem zlepšení své francouzštiny a pochopitelně se nemůžu nerozdělit o některé své dojmy a poznatky o této zemi.
Cestou do Angers, mého dočasného bydliště, města o cca 150 000 obyvatelích asi 100 km od západního pobřeží Francie, jsem se na několik hodin zastavila i v Paříži. Toto krásné město jsem si prohlédla z okénka auta jednoho vyslance z agentury, která tu můj pobyt organizovala. Ano, krásné, přímo nádherné město, okamžitě mě okouzlila. A vlastně mi i částečně připomíná Prahu, taková její zvětšená verze, podobné křivolaké uličky, zajímavá architektura… Rozhodně doufám, že jsem v Paříži nebyla naposledy!